1656 Matyáš Weinberger umístil na základě vnitřního poky­nu svoji z vosku ulitou Pietu na trojkmenný dub, který stál tam, kde je dnes oltářní prostor poutního kostela. (Zbytky du­bu ve výklenku za oltářem). Bylo to šťastné řízení Boží, že se toto místo nalézalo v blízkosti tradiční poutní cesty Moravanů do Mariazell. Starý název trasy je „Česká cesta". Moravští poutníci nazývali milostnou sochu „Panna Maria Třídubská".

Johannes-Nepomuk-Reliquiar

1680 Úderem blesku byly zničeny koruny stromu i vosková socha. Dnešní milostná socha vyřezaná z lipového dřeva byla potom vystavena v dřevěné kapli.

1733 Dokončena první kamenná kaple. Základní kámen byl položen 20. května.

1740 Od tohoto roku převzali duchovní správu poutního mí­sta benediktýni z blízkého kláštera Altenburg.

1744 8. května položen základní kámen dnešního poutního kostela.

1784 Zákaz poutí císařem Josefem II. Putování k „Bolestné Matce Boží Třídubské" navzdory tomu neustalo.

Kolem 1850 S ukončením „josefínské éry" došlo k velkému rozkvětu poutního života. Zvláště je nutno zmínit od roku 1854 nepřerušené konanou pěší pouť waldviertelské farnosti Gross-Siegharts (rodiště vítěze nad josefínskými omezeními v duchovní správě faráře Michaela Brennera 1806-1868) a německé i české poutě z jižní Moravy. Německy mluvící Jihomoravané přicházejí každoročně od r. 1945 „jako z vlasti odsunutí" ze všech částí míst jejich nového domova.

1957 Povýšení na papežskou baziliku u příležitosti 300 letého nepřerušeného trvání poutí.

1987/88 Světlo Mariánského roku, zapálené v Římě papežem Janem Pavlem II., hoří od adventu 1987 v lampě před oltářem Neposkvrněné na pravé straně lodi.

1998 Posvěcení okenní vitráže s vyobrazením patronů Evro­py sv. Benedikta a sv. Cyrila a Metoděje papežem Janem Pav­lem II. 20. června v St. Polten (zpovědní kaple). Úcta těchto svatých odpovídá zcela geografické a historické situaci Maria Dreieichen.

2004 „Pouť národů" do Mariazell, v rámci Středoevropského katolického dne 20. května, krátce po přijetí jejich země do EU, se stala zvláště pro české poutníky aktuálním pokračová­ním jejich náboženské tradice. 17. května mělo 200 převážně mladých katolíků na své pětidenní pouti do Mariazell první zastávku v Maria Dreieichen. Ostravsko opavský biskup, který je doprovázel, posvětil tehdy kříž pro východní kostelní věže před jeho nasazením na vrchol. Do tradičně vkládaného pouzdra s dokumenty je přiložen list s 200 podpisy poutníků jako důkaz ochoty ke smíření a dopis Spolku odsunutých Jiho-moravanů, psaný s nadnárodní velkorysostí spojující z vlasti odsunuté křesťanské rodiny.

Mnozí lidé putují jednotlivě, ale i společně (asi 150 ohlášených skupin za rok). Po politickém převratu sem přicházejí česky
mluvící Jihomoravané jako dříve bud přímo na Českou pouť nebo při cestě do Mariazell.